Počátky
Oddíl judo vznikl ve Spartě Praha na začátku padesátých let a u jeho zrodu stáli bývalí členové judistického klubu ČAK Vinohrady – Bříza, bratři Tompichové, Trojánek, Reysser, Písařík, Kitzberger a další. Činost zahájil oddíl nejprve v tzv. Stálém ringu ve Veletržní ulici a po krátkém čase přešel do sokolovny v Korunovační ulici.
Za nejlepší období Sparty z hlediska sportovních úspěchů lze označit konec padesátých a počátek šedesátých let, kdy dorostenky a ženy pod vedením trenera Břízy získaly několik titulů mistryň republiky a ligové družstvo, vedené trenérem Vítkem a později Jar.Klenotem, rovněž získalo nejen mistrovský titul v soutěži družstev, ale muži a dorostenci byli pravidelně na medailových místech mistrovství republiky jednotlivců.
K určitému zákonitému poklesu došlo po založení poloprofesionálních a profesionálních judistických celků – Slavie, Vysokých škol Praha a vojenského celku Dukla Banská Bystrica. Protože kupř. ve Slavii Praha byly nesrovnatelně lepší materiální podmínky než v kterémkoliv jiném československém judistickém oddílu, přešli někteří závodníci tam. Dukla Banská Bystrica měla možnost de facto neomezeného výběru branců, takže i tam mnozí přecházeli. Což by samo o sobě bylo přínosné, kdyby se po absolvování dvouleté základní služby vraceli závodníci do mateřského oddílu. Mnoho judistů ale zůstalo po této službě dobrovolně v Dukle jako vojáci z povolání nebo jako civilní zaměstnanci, takže po několika letech tvořili základní kádr tohoto vojenského reprezentačního celku odchovanci Sparty.
I přes toto pravidelné “pouštění žilou” patřil nadále oddíl judo Sparty k nejlepším v republice ve všech kategoriích. Trenérskou činnost vykonávali již zmínění Bříza, Vítek, Vítek ml., Jar.Klenot, dále Wolf, Procházka, Rychlý, Volák, Nedbal, Pšenička, Chlumský, Mach, Kolář a mnozí další. Někteří pracovali déle, jiní jen krátkou dobu.
Práce s mládeží
Sparta vždy patřila k nejlepším oddílům v republice v oblasti výchovy mládeže.
Každoroční mnohonásobné zisky Krajských i Republikových mistrovských titulů v kategoriích jednotlivců i družstev byly brány jako norma. Přes to trenéři dětí zastávali a stále zastávají názor, že možnost cvičit by mělo mít každé dítě, bez ohledu na tak zneužívanou a zprofanovanou otázku výběru talentovaných dětí a odmítnutí těch tzv. bez talentu. Velmi dobrých výsledků dosahoval a stále dosahuje oddíl ve spolupráci s dětskými lékaři a speciální pedagožkou při odstraňování dětské agresivity nebo naopak přílišné bázlivosti.
Současnost
Od šedesátých let až do konce osmdesátých let patřil oddíl judo Sparty Praha k nejpočetnějším judistickým oddílům v Československu. Obrat, který je možné dnes, s odstupem téměř deseti let, označit jako tragedii, bylo převzetí sokolovny v Korunovační ulici zpět do vlastnictví České obce sokolské. Pro oddíl juda to znamenalo vystěhování z prostor, které po více než třicet let používala, upravovala a vylepšovala. Navíc v té době začala “demontáž” do té doby kompaktní tělovýchovné jednoty Sparta Praha a na judisty nezbylo místo v žádném ze sparťanských objektů. Po krátkém provizoriu v Holešovicích se trenérům družstev mládeže podařilo získat místo v tělocvičně Slavoje Břevnov v Praze Na Malovance, kde si opět svépomocí vytvořila podmínky pro svoji činnost. Bohužel limitujícím faktorem byl nedostatek cvičebních hodin, takže všechna mládežnická družstva se musela vtěsnat do pouhých dvou tří hodinu a čtvrt dlouhých bloků. I přes to narostl počet členů opět na téměř stovku aktivně cvičících dětí a mládeže a také výkonnostními výsledky navázali současní členové na výsledky svých předchůdců v krajských i v celostátních soutěžích. I přes vzrůstající snahu o jakousi autonomii družstva dospělých v době Polistopadového uvolnění se trenéři i členové skupiny mládeže snažili o další společné kroky. Stejně jako v minulosti to byli oni, kdo dokázal sehnat cvičební prostory a odpovídající zázemí. Podařilo se získat do pronájmu i bývalé Sparťanské letní sportovní středisko, které poté, co jej opět trenéři mládeže svépomocí opravili a zprovoznili, bylo vinou nepochopitelného chování několika ambiciozních členů družstva dospělých po oddílových rozepřích ztraceno. Bohužel v okamžiku, kdy Klub opět pevně stál na vybudovaných pozicích, byla po smrti předsedy hostitelské jednoty ukončena spolupráce vinou nového vedení, které nadřadilo ekonomické aspekty nad společensky prospěšnou prací s mladými začínajícími sportovci. . V té době vyvrcholily autonomní tendence skupiny dospělých, kteří tímto postupem získali podnájem ve Sparťanském areálu Podvinný mlýn. I proto musel Klub opustit tělocvičnu na Malovance, a díky pochopení vedení ZŠ Klausova našel své nové útočiště v budově stejnojmenné školy. Zde Klub navazuje na svoji dlouholetou a systematickou práci s dětmi a mládeží.
Po počátečním pochopitelném poklesu počtu členů po přestěhování se nyní Klub nachází opět v dobré kondici a každoroční příchod nováčků již začíná překračovat kapacitu tělocvičny. I za těchto podmínek se trenérský klan rodiny Vítků snaží o kvalitní přístup na základě odbornosti, mnohaletých zkušeností, kázně a kamarádství. Sandra Vítková a Karel Vítek njml., oba držitelé 1.Danu Judo navazují na práci jejich dědy Ing.Karla Vítka (7.Dan Judo), který nyní trénuje děti a mládež v „dceřinném“ klubu v Mladé Vožici a spolu s jejich otcem Karlem Vítkem ml. (4.Dan Judo) předávají lásku k judu dalším zájemcům. O vzrůstajícím oblibě svědčí i zájem o judo – sebeobranu dospělých. Společný letní sportovní tábor pro členy z Prahy i Mladé Vožice je již 51 let vyvrcholením celoroční činnosti.
Jako ocenění dlouholeté kvalitní práce s mládeží byl v roce 2015 Karlu Vítkovi ml. , udělen Českým Olympijským výborem a Unií profesionálních trenérů titul „Trenér objevitel“